Založen charitativní spolek křesťanských matek, konal se zde okrskový sjezd Omladin a lidových jednot.
5. července se v Trnavě konala první pouť v historii; téhož roku nesl dvoutisícový dav sochu Panny Marie Lurdské do Štípy, aby ji zde posvětil P. Jan Drábek, děkan z Fryštáku.
Kostel byl poprvé zcela vymalován, zakoupeny byly sochy sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského; po výmalbě byl v předsíni kostela slavnostně pověšen obraz A. C. Stojana; na Štědrý den byl v kostele pověšen skleněný lustr, který zakoupil František Zetík, a to z vděčnosti za udělení svátosti křtu jeho synovi samotným arcibiskupem Leopoldem Prečanem, který zde byl udělit svátost biřmování 800 biřmovanců z Trnavy a okolí.
19. září P. Adolf Pírek posvětil kříž v předsíni kostela, který věnoval farnosti jako dar na rozloučenou.
16. září posvěcen čtyřmetrový kamenný kříž na Luhoch jezuitským knězem P. Josefem Bartoníkem ze Svatého Hostýna, který nechali zbudovat místní pasekáři; 28. října byly v předsíni kostela odhaleny dvě pamětní desky se jmény a fotografiemi padlých vojáků ve světové válce.
V jubilejním svatováclavském roce proběhla generální oprava kapličky v Podkopné Lhotě.
8. listopadu posvětil bývalý trnavský farář Adolf Pírek nově zbudovanou školu v Podkopné Lhotě.
27. března první primice trnavské farnosti – P. Josef Macík, rodák z Podkopné Lhoty.
Provedena elektrifikace kostela i fary.
5. července přijeli dva trnavských novokněží – 9. července byla primice P. Otakara Holuba, 16. července byla primice P. Jana Vitovského.
2.-9. července se konala Valašská děkovná pouť za ukončení válečných útrap.
12. května posvěcena nová soška Panny Marie Lurdské; v létě velká venkovní oprava kostela i fary.
Vydlážděna cesta od mostu ke kostelu až k faře a hřbitovu (dar Miroslava Garguláka).
9. května byly posvěceny tři zvony do trnavského kostela (všechny darovala rodina Gargulákova) a jeden zvon do kaple v Podkopné Lhotě (darovali místní obyvatelé); téhož roku proběhla elektrifikace varhan.
Byl natřen a pozlacen svatostánek.
13. srpna proběhlo slavnostní svěcení sochy Panny Marie Svatohostýnské v Podkopné Lhotě.
Zavedeno elektrické zvonění ve věži trnavského kostela.
1. září bylo na ranní mši svaté napočítání 561 lidí, na hrubé mši svaté 450 lidí, celkem tedy 1011 lidí.
Proběhla rozsáhlá renovace obrazů, kazatelny i křížové cesty.
P. Erich Pepřík: „Křtěny jsou všechny děti katolických rodičů. Též svatby jsou svátostně slaveny všechny před Bohem a Církví. Umírající jsou zaopatřováni rovněž ve stejné míře jako jindy…“
15. dubna byly posvěceny nové varhany kapitulním vikářem P. Josefem Glogarem; téhož roku za své vystupování proti P. Erichu Pepříkovi musel odstoupit někdejší předseda MNV František Gargulák, odejít musel i P. Pepřík, kterého nahradil P. Jan Krist.
Po ukončení Druhého vatikánského koncilu proběhly změny v uspořádání kostela: do kněžiště bylo pořízeno křeslo a ambon, titulní obraz Navštívení Panny Marie byl zavěšen do průčelí k sakristii, sochy sv. Cyrila a Metoděje na druhou stranu. Také proběhla nová (tónovaná) výmalba a vytvořeny byly také mozaiky na oknech v kněžišti.
Oprava fasády kostela, nátěr rýn a hodin.
Díky politickému uvolnění se uskutečnila pouť na Hostýn i průvod Božího Těla v obci.
Úprava kněžiště (návrh František Peňáz) – hlavní oltář zmenšen a přesunut blíže k lidu (aby se bohoslužba mohla konat čelem k lidu), svatostánek umístěn pod prostřední okno kněžiště, křeslo přesunuto směrem k sakristii, mřížka k sv. přijímání odstraněna; téhož roku bylo budováno rekreační středisko pro bohoslovce na Luhoch – dílo bylo zabaveno komunisty.
Zbudována nová mariánská kaple (socha Panny Marie Lurdské doplněna o skálu), na místě bývalé mariánské kaple byl postaven velký pohyblivý betlém.
Nový liturgický kalendář – pouť přesunuta na přelom května a června.
Položena mramorová dlažba v kněžišti.
P. Jan Krist: „Nevěra i vlažnost proniká i do naší farnosti. Je to zřejmé z toho, že některé děti jsou už nepokřtěny, že některé svatby jsou pouze civilní, že přibývá kremací zemřelých.“
P. Jan Krist: „Radost působí, jak někteří věřící zůstávají v této těžké době věrni Bohu a církvi, bolest však působí, když lze pozorovat, jak mládež a vůbec střední generace na Boha zapomíná a od kostela se vzdaluje…“
Nová fasáda a nová měděná střecha kostela.
Obnoven Klub křesťanských žen, Klub křesťanské mládeže i činnost katolických skautů, ve farnosti působil chrámový sbor a dvě scholy.
30. května opět vyšel průvod Božího Těla do obce (oltář u Hlaváčů).
Dokončena klubovna u fary, zalesněn svah nad hřbitovem.
8. října byla slavnostně posvěcena nově zbudovaná kaple v Podkopné Lhotě.
Dosloužily hodiny na věži kostela – byly pořízeny nové.
Zcela zanikla nedělní odpolední bohoslužba (požehnání) pro malou účast.
Výmalba kostela.
27. května proběhlo slavnostní posvěcení nového trnavského praporu arcibiskupem Janem Graubnerem.
20. srpna byla slavnostně požehnána kaplička na Paprádné.
Renovace hlavních dveří do kostela, opraveny schody a položena zámková dlažba před kostelem.
Zbudován bezbariérový vstup do kostela, nové ozvučení i nové dveře na kůr.
P. Jan Krist za svou šedesátiletou kněžskou službu obdržel zlaté mešní roucho.
Dokončeno veřejné WC na faře.
Pohřeb P. Jana Krista, který v trnavské farnosti sloužil 43 let (2005-2011 pak sloužil jako emeritní kněz).
3. června se konala primiční mše P. Pavla Barbořáka, nového kněze z Trnavy
Revitalizace klubovny vedle fary.