Kněží ve farnosti

Zakladatel Trnavského kostela:

Dr. Antonín Cyril Stojan

Narozen v Beňově u Přerova 22. 5. 1851 (kostelníku Františku Stojanovi a jeho ženě Josefě jako páté z osmi dětí). Na kněze vysvěcen 5. 7. 1876 arcibiskupem Fürstenberkem v Olomouci. První působiště – jako kaplan ve Štítech u Zábřehu na Moravě (od 5. 8. 1876), poté v Příboře (7. 9. 1876 až 12. 8. 1887). Dále byl administrátorem ve Veřovicích (od 3. 3. do 8. 6. 1887). Poté působil ve Svébohově, což bylo kousek od Štítů (od 12. 8. 1887 do 30. 11. 1888). Od 27. 11. 1888 do 16. 5. 1905 byl farářem v Dražovivích u Vyškova. Po schválení disertační práce byl 9. 7. 1896 promován doktorem teologie. Od roku 1897 poslancem říšské rady za Stranu katolicko-národní v Moravském sněmu v Brně a na Říšském sněmu ve Vídni. V roce 1907 se stává proboštem v Kroměříži. V dubnu 1918 odchází do Olomouce a stává se kanovníkem a 1. 10. 1920 se stává kapitulním vikářem (zástupcem arcibiskupa). Dne 10. 11. 1920 byl jmenován arcibiskupem olomouckým. Zemřel 29. 9. 1923 v Olomouci. Pohřben v bazilice na Velehradě. Jeho životním krédem bylo: „buď můj život jedna Boží chvála“.


Kněží působící v trnavské farnosti:


P. Bílek Ondřej: 1912 až 1914

Po schválení základní a dotační listiny dne 18. 6. 1912 se stal na podzim téhož roku prvním trnavským farářem. Předtím působil jako kaplan ve Štípě. Dne 1. 5. 1914 byl presentován hrabětem ze Seilernů na faru do Slušovic. Pohřben v Miloticích.

 

 


 

 P. Morys Josef – 1914

Byl druhým trnavským farářem pouhé čtyři měsíce. Odchází také do Slušovic a pak jako katecheta do Fryštáku.


 

 

 P. Urbančík Robert: 1914 až 1917

Patron hrabě František ze Seilernů prezentoval do Trnavy třetího faráře, který působil dosud jako finanční kaplan ve Štípě. Narodil se 31. 5. 1874 v Brušperku na Moravě. Vystudoval matiční gymnázium v Opavě, přešel na vyšší Gymnázium do Přerova. Bohosloví studoval v Olomouci. Na kněze byl posvěcen 5. července 1900. Odešel do Kašavy.

 


 

 

 P. Vlček Gabriel: 1917 až 1918 a 1926 až 1940

Narodil se 22. září 1888 ve Skrbeni okr. Olomouc. Gymnázium i bohosloví vystudoval v Olomouci. Vysvěcen na kněze byl 15. června 1913. Jako novokněz působil v Kašavě. Do Trnavy přišel 24. října 1917 z Kašavy a stal se jejím čtvrtým administrátorem. Od 1.března 1918 se stává druhým kaplanem v Kralicích. Zpět přišel do Trnavy 17. listopadu 1926. Dne 29.října 1940 byl investován na beneficium do Kralic na Hané, děkanství dubské.


 

 

P. Dorazil Josef : 1918 až 1922

Narodil se 1. 4. 1877 v Bochoři u Přerova. Studoval na českém gymnáziu v Přerově, na kněze byl vysvěcen 5. července 1902 v Olomouci. Působil v Dolní Hynčině (sev. Morava), v Miloticích, ve Štípě byl krátce nadačním kaplanem a přišel do Trnavy. Po odchodu z Trnavy se stává administrátorem v Žeranovicích.


 

 

P. Pírek Adolf: 1922 až 1926

Narozen 17. 11. 1882 v Lutotíně u Prostějova. Vysvěcen 16. 7. 1905 v Olomouci. Působil v Kašavě, v Kralicích a ve Štípě. V Trnavě od 11. 11. 1922 do 14. 11. 1926. Dále v Lukově, pak v Olomouci jako úředník konzistoře, kanovník a správce kostela P. Marie Sněžné. Zemřel 9. března 1962 v Olomouci a byl pohřben 15. 3. 1962 tamtéž do hrobu své sestry Ludmily.


 

 

 

P. Kohoutek Jan: 1940 až 1943

Narozen 5. 11. 1910 v Opatovicích.
Zemřel dne 24. 12. 1943 v Opatovicích.
Tamtéž pohřben.

 


 

 P. Šenkyřík Josef: 1943 až 1945

Narozen 1. listopadu 1916 ve Všetulích. Ordinován v roce 1942 a v tomtéž roce (1942) přišel do Trnavy jako pomocný kněz k P. Janu Kohoutkovi, jenž byl nemocen. V r. 1961 zaměstnán jako skladník ve Frutě v Babicích u Uh. Hradiště. (bydlel v Uh. Hradišti – Mařaticích č. 397).


 

 

 

P. Strakoš Josef: 1945 až 1955

Narozen 23. 9. 1915 v Hukvaldech. Farářem v Trnavě od 31. 1. 1945 do 31. 7. 1955 Zemřel 14. 6. 1959 jako administrátor v Uherském Hradišti – Sadech. (Poslední slova při smrti v nemocnici v Uh. Hradišti: „Nic mě nebolí“. Zemřel v náručí svého bratra Františka). Pohřben 18. 6. 1959 v Hukvaldech současně se svou matkou Hedvikou Strakošovou.

 


 

P. Pepřík Erich: 1955 až 1963

Narodil se 25. 11. 1922 v Moravské Ostravě. Maturoval 13. 5. 1941 na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Na kněze byl vysvěcen 5. 7. 1946 v Olomouci. Působil v Otrokovicích, ve Štípě, pak přišel do Trnavy. Dále působil v Dubicku, v Horní Bečvě a ve Vsetíně. Působil jako generální vikář arcibiskupa Františka Vaňáka (1989-1991), V roce 1991 byl jmenován generálním vikářem arcibiskupa Jana Graubnera – do 1998. Později působil jako notář na Arcibiskupství.


 

 

P. Krist Jan: 1963 až 2005

Narodil se 24. 4. 1920 v Miloticích u Kyjova. Studoval na reálném gymnáziu v Kyjově, kde r. 1938 maturoval. Po absolvování Pedagogické akademie v Brně se stal učitelem. Na jaře 1943 byl z politických důvodů poslán na nucené práce do Rakouska. Po válce, v říjnu 1945 vstupuje do kněžského semináře v Olomouci. Za kněze byl vysvěcen 11. 12. 1949 v Olomouci. Od 4. 9. 1950 do 31. 12. 1953 pracoval ve vojenských jednotkách PTP. Dne 1. 6. 1954 byl ustanoven kooperátorem v Gottwaldově – Zlíně. Odtud se 16. 10. 1963 odstěhoval do Trnavy. Zasloužil se o postavení rekreačního střediska pro bohoslovce z Moravy v Trnavě-Luhy. V letech 1969-1970 stavěli svépomocí místní farníci. Dne 1. 9. 1973 byl jmenován děkanem děkanátu Vizovického a 1. 1. 1975 kanovníkem Metropolitní kapituly v Olomouci. Zároveň se stal členem Církevního soudu v Olomouci. Dne 1. 1. 1985 by jmenován arciknězem kroměřížským. Od roku 2005 byl emeritním farářem v Trnavě. Zemřel 15. 8. 2015. Pohřben je na místním hřbitově v Trnavě.


P. Matůšů Emil: od r. 2005 do r. 2016

 

 

 


 

 

 P. Sienkowski Mariusz: od 2016

Narodil se v Polsku v Grodowě 13. 7. 1963. Je nejstarším ze čtyř sourozenců. Po střední škole začal studovat medicínu. Po úrazu pravé ruky studium medicíny musel  zanechat a v roce  1991 přešel do kněžského semináře v Olomouci. V roce 1993 přijal jáhenské svěcení a o rok později z rukou arcibiskupa Jana Graubnera přijal kněžské svěcení. Po absolvování teologické fakulty v Olomouci /Mgr./, získal druhý titul magistra teologie a pedagogiky ve Wroclavi. V roce 2002 ukončil licenciát kanonického práva v Lublinu /ICLic./, v roce 2005 získal doktorát obojího práva na Wroclavské universitě /Dr./.
P. Mariusz Sienkowski prošel farnostmi Valašské Klobouky 1994-1995, Jezernice u Hranic 1995-1996, Píšť na Opavsku 1996-2003, Wroclav 2003-2005, Bílavsko 2005-2006, Klenovice 2007-2009, Huštěnovice 2009-20016. Ve farnosti Trnava je od dubna 2016.  Za své nejúspěšnější působiště považuje farnost Píšť. Opravil zde kostel, faru a vybudoval amfiteatr pro bohoslužby pod širým nebem, kde se účastnilo poutní mše svaté 6.500 věřících. V roce 2001 posvětil Jan Pavel II. korunky pro obraz Panny Marie Čenstochovské v Píšti. Vzniklo jeho zásluhou druhé takto zasvěcené poutní místo mimo Polsko. Jedno je v USA, druhé v Píšti.
P. Mariusze Sienkowského zajímá práce s mládeží, jeho koníčkem je vaření. Přeje si, aby mezi lidmi panovaly normální mezilidské vztahy, důvěra z obou stran.